DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Historie

Historie Hrabenova.

Hrabenov je jednou z osad na Šumpersku, jež byly pojmenovány po Hrabišovi ze Švábenic a Úsova. Obecní pečeť měla ve znaku koš s uchem. Vesnice se v pramenech poprvé připomíná v roce 1480 jako majetek Jiřího st. Tunkla.

 

*

 

*

V 16. století tvořila spolu s Českým Bohdíkovem malý statek, který byl v držení Tobiáše Prokopa z Velenic a od roku 1578 Odkolků z Oujezdce.

 

*

 

*

Těm byl pro účast na stavovském povstání zkonfiskován a v roce 1622 připojen k rudskému panství, které získal Karel z Lichtenšteina. Koncem 18. stol. byla postavena kaple a v té době začíná vyučování v soukromých domech.

 

*

 

*

Budova školy byla postavena v roce 1820. Po roce 1848 byl Hrabenov připojen k politickému i soudnímu okresu Šumperk. Příznivá poloha v blízkosti průmyslového Šumperka, papíren v Aloisově a Olšanech a průmyslových podniků v Rudě se pozitivně projevila v dynamice rozvoje obce. Bohatství okolních lesů využívala zdejší výroba dřevoviny, kterou v roce 1864 odkoupila papírna v Olšanech a v roce 1874 byla nahrazena brusírnou dřeva firmy Karger, provozovanou ještě po roce 1945. V roce 1877 zahájila výrobu octárna a konzervárna a cihelna.

 

*

*

Hrabenovská škola byla postupně rozšířena na pětitřídní. V meziválečném období byl v provozu kamenolom a cihelna.Obec prošla příznivým demografickým vývojem zvláště v 19.století. Již v roce 1850 žilo v Hrabenově 1322 obyvatel a jejich počet kulminoval v roce 1910, kdy ve 183 domech žilo 1508 obyvatel, z nichž se jen 15 hlásilo k německé obcovací řeči. K poklesu počtu obyvatel došlo po roce 1945. Část zdejších usedlíků odešla do okolních dříve německých obcí a v roce 1950 bydlelo ve 264 domech 842 osob.

 

*

 

*

V roce 1991 bylo v Hrabenově zjištěno jen 640 obyvatel a 199 domů.Nejsilnější politickou silou v obci byla lidová strana, ale početné zastoupení dělnictva mezi zdejším obyvatelstvem se projevovalo výraznými pozicemi sociálních demokratů a komunistů. Po roce 1945 ještě vzrostla orientace Hrabenova na sousední Rudu a blízké okresní město. Až po delším úsilí bylo v Hrabenově v roce 1957 založeno JZD a v roce 1971 bylo připojeno k zemědělskému družstvu v Rudě nad Moravou. Od roku 1980 je Hrabenov součástí obce Ruda nad Moravou.

*

 

Osvobození Hrabenova sovětskou armádou 1945.

*

Zbouraná hospoda u Kašparů.

*

 

   Oprava Hrabenovské kaple sv Josefa roku 1976

*

Povodně v roce 1997.
 
*
 
Památník padlých v 1.Světové válce.

 

O obci Hrabenov Dr. Jan Březina ve své knize uvádí:

 
Hrabenov (Rabenau) je katastrální (622 ha) a politická samostatná česká dědina. Rozkládá se po obou stranách potoka, vinoucího se hlubokou úžlabinou a vlévajícího se pod vesnicí do Moravy. Severně vsi zdvíhá se zalesněná Klapuše (630 m), na jihozápadě Blýskač (506 m), na východě lesnatá Senová (632 m). Nadmořská výška vsi kolísá mezi 225 – 400 m.
Hrabenov připomíná se v listinných památkách poprvé na konci XV.století. V listinách, ve kterých se jedná o prodeji rudského panství r.1397 a 1447, není uveden mezi vesnicemi, které tenkrát náležely k Rudě. Roku 1480 pohnal Jiří Tunkl starší Jana z Dalčic a Šilperka před krajský soud do Olomouce pro 50 zl., že jeho (Tunklovým) lidem bylo vzato z Hrabenova 25 krav na Lanškroun, kde pán z Dalčic v tu dobu vládl (viz Olomoucké půhony).
Roku 1567 vytyčil Bedřich z Žerotína, pán na Bludově, hranice mezi Bludovem a Hrabenovem (Listina obce bludovské).
Roku 1570 vtělil Jan mladší z Žerotína Hrabenov a Český Bohdíkov do zemských desk Tobiáši Prokopovi z Velenic (ZDO, XXVIII, 23), po jehož smrti obě dědiny připadly (roku 1578) Bedřichu Odkolkovi z Oujezdce, pánu na Temenici (ZDO, XXIX, 40). S Bedřicha Odkolka přešel Hrabenov roku 1592 na jeho synovce Jana, s toho opět na jeho synovce Jana, kterému byly veškeré statky pro účast na českém odboji roku 1622 zabaveny a Hrabenov přičleněn k panství rudskému, u něhož pak zůstal nepřetržitě.
Roku 1583 vypověděli Hrabenovští bludovskému faráři Phokasovi poslušnost a odpadli od katolické víry.
Hrabenov měl v roce 1677 celkem 36 usedlých: 4 měli po 50 měřicích, 10 mělo po 30 měřicích a 3 měli po 25 měřicích polí. Zahradníci s poli byli v dědině 2; domkářů bez polí bylo 17. Jména sousedů: Tománek, Drtina, Černička, Žiška, Tausch, Zajíc, Navrátil, Janků, Ruprecht, Blahů, Poledníček, Horníček, Ondráček, Šimků a Mazák. Nově se usadili: Weyhor  a Trnková.
Roku 1749 náleželo hrabenovským poddaným 389 6/8 měřic polí, 20 5/8 měřic zahrad, 154 měřic úhoru, 62 měřic pustin, 14 vozů sena, 5 1/8 měřice lesa, Maiwaldovi mlýn se dvěma složeními a krupníkem, obci 5 měřic lesa a vrchnosti 1 1/2 vozu sena. Obecní pečeť nesla nápis : „DEDINA . HRABENOW“ a měla ve znaku koš s uchem. Trati se nazývaly Hrádek, Mokra, Pod hájem, Na luhách.
V roce 1793 měl Hrabenov 114 domů se 763 obyvateli, roku 1839 172 domů s 1176 obyvateli, roku 1921 pak 192 domů s 1375 obyvateli (1360 bylo Čechů, 13 Němců, 2 cizozemci). Z nich bylo 1346 katolíků, 9 evangelíků, 1 čsl. vyznání a 18 bez vyznání. V roce 1930 bylo v Hrabenově 236 domů s 1335 obyvateli. Z nich 1323 bylo Čechů, 10 Němců a 2 cizozemci.
Hrabenov má českou pětitřídní obecnou školu, kapli sv. Anny a z průmyslových podniků brusírnu dřeva s vodním pohonem, octárnu, kamenolom s elektrickým pohonem a cihelnu na ruční výrobu.
Poštovní a farní úřad a nejbližší železniční a četnickou stanici má v Rudě, vzdálené 3 km na západ. Do roku 1786 byl Hrabenov přifařen do Bludova vzdáleného 5,5 km na jihovýchod.
Hrabenov vzrůstá obzvláště od XIX. století, protože je blízko průmyslových závodů šumperských, rudských a olšanských, kam valná část obyvatelstva chodila a chodí na výdělek.
Hrabenov má v brněnském zemském archivu pozemkovou knihu s českými zápisy z let 1599-1751. Dva svazky jejího pokračování jsou uloženy v listovním archivu šumperského soudu, kde jsou také 4 svazky listářů (1720 – 1814), listiny bývalého hrabenovského dvora knížecího (1789) a urbář z roku 1755.
Někteří badatelé mají za to, že na Klapuši stála kdysi tvrz, k níž náležel svobodný dvůr. Domněnku tuto nelze však z pouhého názvu tratí Volárna a z hromady kamení na Klapuši prokázati; listinných průkazů o věci jsem se nedopídil. Poukazuje snad na to trať Hrádek.“

 

 

Hrabenov